
Tomáš V. – 34 let
Tomášova směna: jednou za 14 dní v pátek odpoledne, od 14.00
Tomáš je hodný a velmi zvláštní chlapec, vlastně muž, je mu 34 let. Ale v obličeji vypadá stále tak mladě. Tomáš má těžkou epilepsii, rysy autismu a mentální retardaci. Rád si prohlíží knihy, především o zvířatech a má doma sbírku samolepek. Dalším jeho velkým koníčkem jsou kalendáře. Pokud zapomenete, kdy má kdo svátek, nebo nevíte kolikátého je, Tomáš vám to s úsměvem připomene. Líbí se mu výlety po hradech a zámcích, rád se prochází v přírodě a potěší ho i procházka za zvířaty do Zoologické zahrady. Miluje návštěvy Botanické zahrady, kde obdivuje květiny, stromy, keře a učí se jejich názvy. To vše si fotí, což je jeho další velká záliba. Nutno ale poznamenat, že si toho všeho moc neužívá. Žije sám s maminkou, která se o něj ale strašlivě bojí. A také má proč. Stačí velmi málo a Tomáš dostane záchvat, který jej vrátí o několik let dozadu. To, o co se maminka snažila vzděláváním, výchovou, je najednou pryč. Nenávratně. Proto je maminka opatrná. Nejde s Tomášem nikam, kde to může být nebezpečné. A to se těžko pozná. Nemá pro Tomáše hlídání a tak s ní musí Tomáš všude. I ke každému lékaři! Což je někdy problém! Maminka by také ráda zašla do divadla, ale to je bohužel nemožné. Bojí se dát Toma hlídat a do divadla kvůli efektům, které by mohly způsobit záchvat (stačí obyčejné divadelní světlo) nemůže jít s ním...
V kavárně Tomáš neobsluhuje, protože mu to jeho zdravotní stav nedovolí, ale pomáhá s pomocnými pracemi – skládá ubrousky, vyrábí věci pro Zajíčkův obchůdek. U činnosti musí sedět, nevydrží dlouho stát. Můžete jej u nás potkat jednou za 14 dní s maminkou u stolku, jak něco krásného vyrábějí. Oba to moc baví a mají z toho vždy velikou radost. Maminka se nikdy nezapomene zeptat, zda nás jejich přítomnost neobtěžuje a my už několik let s úsměvem odpovídáme: ne, my vás máme rádi… Pro oba je tato možnost integrace a vycházky mezi lidi velmi důležitým sociálním